Vítejte na stránkach
Vydavatelství PedF UK

Jakub Pivarč
Na cestě k inkluzi
Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova

Kniha se věnuje tematice inkluze ve vzdělávání. Představujeinformovanou a nepředpojatou sondu do procesu, který v odborné ilaické veřejnosti začal silněji rezonovat s účinností novelyškolského zákona (zákon č. 82/2015 Sb.). Tzv. inkluze se ani unás nezrodila ex nihilo v r. 2015 nebo 2016 a nekončí několikalegislativními, organizačními, metodickými a finančnímiopatřeními. Jádrem dalších kroků na cestě k inkluzi je jejíakceptace. Na výzkumných datech pak dokumentuje, jak učitelé azástupci vedení základních škol (ZŠ) vnímají a hodnotíopatření spojená s kurikulární a legislativní proměnou,především s ohledem na tzv. „inkluzivní“ novelu školskéhozákona. Z výsledků kvantitativního výzkumu, který byl proveden u1340 učitelů a 140 zástupců vedení ZŠ, mimo jiné vyplynulo, želegislativní i kurikulární změny směřující k inkluzinepřinesly učitelům ZŠ zlepšení možností vytvářet podmínkypro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebamia dále to, že učitelé ZŠ měli celkově spíše negativní postojk inkluzivnímu vzdělávání. Ukázalo se však, že učitelé ZŠpozitivně hodnotili spolupráci s asistenty pedagoga a takémetodickou podporu poskytovanou vedením školy a pracovníkyškolského poradenského zařízení. Pokud učitelé absolvovalivzdělání se speciálně pedagogickou kvalifikací nebo pokud na ZŠpůsobil koordinátor inkluze, školní psycholog či speciálnípedagog, měli zároveň pozitivnější postoje k inkluzi. Vpublikaci jsou výsledky výzkumu podrobněji diskutovány a jsouformulována doporučení, která mohou přispět k efektivnějšíimplementaci opatření ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávánížáků.

Poznejte naše autory

Jakub Pivarč

PhDr. Jakub Pivarč, Ph.D. absolvoval doktorské studiumna Univerzitě Karlově, kde rovněž působil jako vědecko-pedagogickýpracovník. V současné době působí na Národním pedagogickéminstitutu ČR a jako výzkumný pracovník na Sociologickém ústavuAkademie věd ČR, v. v. i. Zaměřuje se na inkluzivní vzdělávání,speciální pedagogiku (psychopedii) a pedagogickou psychologii(především na psychogenezi žákova poznání). Byl řešitelem významných vědeckých projektůGA ČR, GA UK. Publikoval několik odborných knih včetně článků v prestižních světovýchnakladatelstvích. Jeho vědecko-výzkumnou činnost ocenila česká i evropská asociacepedagogického výzkumu, v roce 2017 získal Cenu Josefa Hlávky.

EXPRESE, VZTAHY A PROCESY

Publikace „Exprese, vztahy a procesy“ je souborem textů, kreseb a grafik, jejichž společným polem zájmu je exprese, její druhy a způsob performativity. Interaktivní obrazová část publikace určená dětem k dokončení je soubor grafických tisků Martina Raudenského. Publikace tak navazuje na předchozí knihu Ko-text a spojuje teoretickou, výtvarnou a interaktivní oblast. Teoretická část je určena výtvarné odborné veřejnosti, studentům, učitelům a teoretikům vizuálních oborů. Jeho autorkou je Kateřina Dytrtová. Jedná se o analýzu nedávných projektů galerie Rudolfinum (tvorba bratří Chapmanů, Marlene Dumas, Tracey Emin, Berlindy De Bruyckere, Taryn Simon a dalších).

Kniha je ručně vázaná, vytištěná na papírech Munken, za použití grafických technik sítotisku a autorského ofsetu. Je vydána v limitovaném nákladu 200 číslovaných výtisků.

„Zastřešujícím konceptem, který autoři shledávají vhodným, je exprese v pojetí klasiků estetiky a teorie umění, jimiž jsou Benedetto Croce a (zejména) Nelson Goodman a jejich pokračovatelé. (…) Expresivita v daném pojetí a s ohledem na vymezené druhy symbolizace (a hierarchii Goodmanových pojmů denotace, exemplifikace a exprese) umožňuje blíže zkoumat kardinální momenty nejen teorie umění (zejména interpretace), ale i výtvarné pedagogiky. (…) Přestože o expresi bylo již mnohé napsáno, zmíněné teoretické konstrukty jsou v této knize využity inovativně.“ (Z recenzního posudku doc. Petry Šobáňové, Ph.D.)

„Interaktivní obrazovou část publikace vytvořil Martin Raudenský. Jeho vizuální podněty tvoří expresivní prostředí jednak pro interakci s dětským čtenářem, jednak pro texty Kateřiny Dytrtové, která postupně představuje expresi a její kulturní kontext – expresivitu. Kromě původních publikací N. Goodmana se přitom opírá o další autory zejména z okruhu analytické estetiky a také o české autory zabývající se expresí v knize Tvorba jako způsob poznávání. (…) Dytrtová ve svých analýzách často oprávněně vyzdvihuje podstatnou funkci uměleckého, kulturního a sociálního kontextu při tvorbě exprese. Sociální oblast a její hodnotová a etická kritéria se tak – v souladu se zaměřením současného umění – stávají důležitým rámcem pro zaostření výkladu na důležitá současná témata v umění i ve společnosti. Považuji to za přínosné zejména v publikaci určené pro výtvarnou odbornou veřejnost, studenty, učitele, kurátory a teoretiky vizuálních oborů, jak sami autoři konstatují.“ (Z recenzního posudku doc. PaedDr. Jana Slavíka, CSc.)