Publikace Moniky Mužákové Odlišnost jako dar zaujme čtenáře už názvem; jedny přiměje k zamyšlení, případně k hlubší filozofické rozvaze, jiné provokuje jako cosi podezřelého, v autorčině dětství rozhodně ideologicky podezřelého, jak se projevilo i na osudech její rodiny. Těmito osobními prožitky badatelka aktualizovala svou „kolektivní narativní studii“ o období reálného i normalizovaného socializmu, v oblasti speciální pedagogiky posud podrobněji nezkoumané.

Čtenář vstupuje do šesti silně působivých rodičovských i dětských dramat s jistým očekáváním, přesto nepřipraven. Brzy je bolestně dotčen osudy rodin, převyprávěných citlivě i naléhavě samými aktéry, srozumitelných čtenáři jen úrovní jeho vlastní empatie a dobré vůle svědomitě vnímat. Samovolně tu vyznívá Kantova maxima, že dobrý je jedině Bůh a po něm už jen dobrá vůle, které se ne vždy dostává.

K čemu?

Autorka nemoralizuje, poslání je ale naprosto zřejmé. Akcentuje bolest dětí a bez nadsázky pojmenovává statečnost rodičů jako boj proti lhostejnosti a cynizmu. S upřímností se vyznávám z hlubokého ovlivnění prací i z reflexe, nakolik je má osobní dobročinnost postačující.

PhDr. Jan Šolc